Došla jsem do fáze života ve které bych se měla začít zbavovat dětských střevíčků a stávat se pomalu dospělou, respektovanou, samostatnou a sebevědomou bytostí. Jenže já mám pocit, že ty střevíčky už jsou dávno někde ztracené na cestě, kterou jsem prošla doposud... a já je snad pořád podvědomě hledám.

Včera babička na ulici potkala jistého velice podivného hošana, jak zašlapává šneky... z hošana vypadlo, že se "vyzná v počítačích" a tak ho vzala k nám domů aby spravil internet....

...ale bez nich je mi líp! Ve svých snech mám větší klid! :-) 

Ano, ano, i já už jsem začala zjišťovat, co to znamená práce a že může i pěkně bolet.

První byla ohlášení derniéry Němcové! už vidím jak to obrečím. Derniéra je plánovaná na 20.6. to bude ale krásný dáreček k narozeninám :-(. Nerozumím tomu, proč na jednom představení oslaví rok a na druhém skončí... nene... nechápu to. Tohle představení je něčím vyjímečným. Něčím, co tady dlouhou dobu chybělo... Lucie Bílá v něm září a oni ho takhle chtějí zrušit :'(. Připravuji si už kapesníčky. Fanoušci se rozhodli něco pro záchranu Němcové podniknout, takže existuje internetová petice... ale vzhledem k tomu jaké mají petice účinky pochybuji o zachránění představení. Bohužel :'(. Slovy spousty fanoušku..."čekala jsem všechno, ale derniéru Němcové ne!"

Druhou zprávou je návrat muzikálu Angelika v příštím roce. Lidi, že bych z toho skákala radostí do stropu se říct nedá... Vlastně ani nevím jestli vůbec půjdu. Pokud mě něco nebo někdo nevyžene, tak snad ani ne...
 

Posral se mi počítač! Nenávidím svůj počítač! Kdyby jsem v něm neměla tolik souborů o který nehodlám přijít, tak už jsem ho dneska dávno hodila z okna! (Mimochodem, chtěla jsem napsat článek o nedělní Němcové, ale jaksi se mi to nepodařilo, protože počítač se restartoval... 10x! Vrrr....Takže článek nebude!) Teď jedu v nouzovém režimu, pustím si velké hov**"! Prakticky nic na té roztažené obrazovce nevidím! Lidi... polejte mě někdo studenou vodou ať se uklidním!!! :-///

Ve čtvrtek jsem se po strašně dlouhé době vypravila k Páje, prodala jsem brusličky, takže na vláček jsem měla :). Cesta ušla, ale hodinové čekání v Pardubicích se mi moc nelíbilo, naštěstí to uteklo a já přestupovala do osobáku... než jsem stihla nastoupit, tak se mi rozbila taška :D... takže super...